Blog
Proč máme podle TČM chuť na sladké? Když Slezina volá po energii
Chuť na sladké zná téměř každý. Někdo ji dostane po obědě, jiného přepadne pravidelně kolem třetí odpoledne a někdo začne hledat čokoládu ve chvíli, kdy je unavený nebo ve stresu.
Z pohledu tradiční čínské medicíny je sladká chuť zajímavá tím, že je spojena s elementem Země a funkčním okruhem Sleziny a Žaludku.
To ovšem neznamená, že oslabenou Slezinu napravíme dortem nebo tabulkou čokolády.
TČM rozlišuje mezi přirozenou sladkou chutí potravin a nadbytkem koncentrovaného sladkého. A právě tento rozdíl je důležitý, pokud chceme pochopit, proč může chuť na sladké někdy doprovázet únavu, nepravidelné stravování nebo oslabené trávení.
Pět chutí v tradiční čínské medicíně
TČM pracuje s pěti základními chutěmi, které v rámci svého tradičního modelu přiřazuje k pěti prvkům a funkčním okruhům.
Kyselá – Dřevo – Játra
Hořká – Oheň – Srdce
Sladká – Země – Slezina
Pálivá – Kov – Plíce
Slaná – Voda – Ledviny
Tradiční dietetika TČM jednotlivým chutím připisuje určitý směr a charakter působení. Jde o tradiční koncept, nikoli o popis moderní fyziologie.
V tomto systému je sladká chuť spojována s výživou, harmonizací a doplňováním.
Přirozeně sladké potraviny proto v tradiční dietetice TČM patří mezi potraviny spojované s funkčním okruhem Sleziny.
Co znamená Slezina v TČM
Když TČM mluví o Slezině, nemyslí tím pouze anatomickou slezinu známou z moderní medicíny.
Slezina – Pi představuje v TČM širší funkční okruh.
Společně se Žaludkem je v tradiční teorii spojována se zpracováním potravy a tekutin a s pojmy Qi a Krev.
Velmi zjednodušeně tradiční model popisuje vztah takto:
Žaludek potravu přijme → Slezina ji v rámci modelu „přeměňuje“ → vzniká výživa a Qi.
Tento popis je součástí tradiční teorie TČM a nenahrazuje fyziologické vysvětlení trávení.
V tradičním systému TČM se k obrazu oslabené Qi Sleziny mohou přiřazovat například únava, těžkost, nadýmání, horší trávení a někdy také výraznější chuť na sladké. Samotný jednotlivý příznak ale takový obraz neurčuje.
Proč můžeme mít při únavě chuť na sladké?
Představte si běžné odpoledne.
Je půl čtvrté. Od rána pracujete, oběd byl rychlý nebo malý a energie začíná klesat.
Mozek chce pokračovat v práci a člověk začne hledat něco, co mu rychle dodá energii.
Sušenku. Čokoládu. Sladký nápoj.
Moderní výživa a fyziologie vysvětlují chuť na sladké jinými mechanismy než TČM. Roli mohou hrát stravovací návyky, dostupnost jídla, spánek, stres, energetický příjem a další faktory.
Tradiční čínská medicína se na stejnou situaci dívá vlastním tradičním jazykem.
Pokud je v tomto modelu Qi Sleziny oslabená, chuť na sladké může být jedním z více sledovaných projevů celkového obrazu.
Důležité slovo je může.
Samotná chuť na čokoládu není testem ani podkladem pro stanovení zdravotní diagnózy.
Sladká chuť neznamená cukr
Tady vzniká jeden z nejčastějších omylů.
Když tradiční dietetika TČM spojuje sladkou chuť s funkčním okruhem Sleziny, nemyslí tím zákusky, bonbony nebo slazené nápoje.
Přirozeně sladkou chuť mají například:
- dýně,
- mrkev,
- batáty,
- rýže,
- jáhly,
- oves,
- některé luštěniny,
- kaštany,
- některé druhy ovoce.
Jejich sladkost může být velmi jemná.
Přirozeně sladká chuť a koncentrovaný rafinovaný cukr nejsou totéž.
Když je sladkého příliš
Pět chutí není v TČM rozděleno na „dobré“ a „špatné“. Důležitá je rovnováha.
V tradiční teorii TČM může být dlouhodobý nadbytek určité chuti popisován jako zatížení příslušného funkčního okruhu. Jde o tradiční model, nikoli o moderní lékařský mechanismus.
Velké množství sladkostí, těžkých jídel a některých velmi tučných potravin je v TČM tradičně spojováno s pojmem Vlhkost – Shi.
V tradičním systému TČM se k tomuto obrazu mohou přiřazovat například pocit těžkého těla, únava, zahlenění, nadýmání nebo pocit „zamlžené“ hlavy. Tyto projevy samy o sobě neurčují zdravotní diagnózu.
V praxi může vznikat například kruh: únava → chuť na sladké → krátké povzbuzení → další sladké → pocit těžkosti a únava.
Pokud se chuť na sladké objevuje každý den ve stejnou dobu, může být užitečné sledovat celý jídelníček, spánek i zatížení během dne.
Co s tím můžeme prakticky udělat?
Prvním krokem nemusí být zákaz sladkého.
Mnohem zajímavější je zjistit, kdy a za jakých okolností chuť přichází.
Zkuste několik dní sledovat:
Kdy mám největší chuť na sladké?
Co jsem předtím jedl?
Jak dlouho uplynulo od posledního jídla?
Jsem skutečně hladový, nebo spíš unavený?
Spal jsem předchozí noc dobře?
Přichází chuť při stresu?
Objevuje se zároveň nadýmání nebo pocit těžkosti?
Už po několika dnech se může objevit určitý vzorec.
Pokud například zjistíte, že vás každý den kolem čtvrté odpoledne přepadne výrazná únava a zároveň jste od rána téměř nic pořádného nesnědli, problém nemusí být v nedostatku vůle.
Pravidelnost má pro Slezinu význam
TČM má obecně ráda rytmus a pravidelnost.
To platí i pro jídlo.
Neznamená to, že všichni musí jíst přesně třikrát nebo pětkrát denně. Důležitější je, aby způsob stravování odpovídal konkrétnímu člověku a nevytvářel neustálé extrémy.
Pro někoho může být problém dlouhé hladovění následované obrovskou večeří. Pro jiného neustálé uzobávání od rána do večera.
Tradiční dietetika často doporučuje jíst v klidu, nepřejídat se a dát trávení prostor svou práci dokončit.
Teplé jídlo a element Země
Slezina a Žaludek patří v systému pěti prvků k Zemi.
Země představuje střed, výživu, stabilitu a schopnost přeměny.
Tomu odpovídá i charakter mnoha potravin, které se v tradiční dietetice používají při podpoře Středu.
Dýně, kořenová zelenina, obiloviny, polévky, kaše nebo pomalu vařená jídla mají úplně jiný charakter než rychle snědená sladká tyčinka.
Nejde přitom o to jíst pouze kaše a polévky.
Smyslem je pochopit princip:
dodat organismu skutečnou výživu místo neustálého hledání rychlé energie.
Chuť na sladké může mít mnoho příčin
Stejně jako u ostatních témat TČM je důležité nedělat z jednoho příznaku diagnózu.
Výrazná chuť na sladké nemusí znamenat „oslabenou Slezinu“.
Může souviset s jídelníčkem, dlouhými intervaly bez jídla, nedostatkem spánku, stresem, naučenými návyky nebo prostě s tím, že sladká chuť je příjemná a sladké potraviny máme snadno dostupné.
Pokud se k výrazné změně chuti k jídlu přidávají například neobvyklá žízeň, časté močení, nevysvětlitelné změny hmotnosti nebo jiné nové obtíže, je vhodné řešit situaci také s lékařem.
Sladké nemusí být nepřítel
Smyslem TČM dietetiky není vytvořit další seznam zakázaných potravin.
Sladká chuť má v systému pěti chutí své místo.
Rozdíl je mezi přirozenou sladkostí, která je součástí běžné potravy, a dlouhodobým nadbytkem koncentrovaného sladkého.
Pokud vás proto každý den honí mlsná, možná není první otázkou:
„Jak sladké úplně vyřadím?“
Zajímavější může být:
„Proč moje tělo právě teď hledá rychlou energii?“
A právě hledání podobných souvislostí je jedním z principů, na kterých tradiční čínská medicína stojí.
