Blog
Orgánové hodiny podle TČM: co se v těle děje během 24 hodin?
Máte ráno největší chuť k jídlu? Přichází na vás odpoledne útlum? Nebo se pravidelně probouzíte ve stejnou dobu uprostřed noci?
Tradiční čínská medicína vnímá lidský organismus jako systém, jehož aktivita se v průběhu dne přirozeně mění. Jedním z tradičních modelů, který tento rytmus popisuje, jsou orgánové hodiny.
Podle tohoto pojetí prochází Qi během 24 hodin jednotlivými drahami a každý funkční okruh má období přibližně dvou hodin, kdy je jeho aktivita nejsilnější.
Neznamená to, že bychom měli svůj den řídit podle hodinek na minutu přesně. Orgánové hodiny jsou především tradičním modelem rytmu organismu a jedním z vodítek používaných v TČM.
Jak orgánové hodiny fungují
Celý den je rozdělen do 12 dvouhodinových období. Každé je spojeno s jedním z hlavních funkčních okruhů.
Cyklus probíhá nepřetržitě:
3–5 Plíce → 5–7 Tlusté střevo → 7–9 Žaludek → 9–11 Slezina → 11–13 Srdce → 13–15 Tenké střevo → 15–17 Močový měchýř → 17–19 Ledviny → 19–21 Osrdečník → 21–23 Tři zářiče → 23–1 Žlučník → 1–3 Játra.
Potom začíná nový cyklus opět Plícemi.
Důležité je také připomenout, že názvy jako Játra, Slezina nebo Ledviny v TČM neoznačují pouze anatomické orgány. Jde o celé funkční okruhy zahrnující podle tradiční teorie řadu tělesných i psychických funkcí.
3:00–5:00 – Plíce
Nový cyklus začíná Plícemi.
Plíce jsou v TČM spojovány především s dýcháním a Qi. Podle tradiční teorie přijímají prostřednictvím dechu čistou Qi a podílejí se na jejím rozvádění po organismu.
S Plícemi souvisí také povrch těla, kůže a obranná Qi.
Někteří lidé se právě v této části noci nebo brzy ráno probouzejí. Samotný čas probuzení ale samozřejmě nestačí k tomu, abychom usuzovali na nerovnováhu Plic.
5:00–7:00 – Tlusté střevo
Po Plících následuje jejich párový orgán – Tlusté střevo.
Jeho hlavní tradiční funkcí je odvádění toho, co již organismus nepotřebuje. Proto se toto období často spojuje s ranním vyprazdňováním.
Pravidelný ranní rytmus stolice je v TČM považován za jeden ze znaků dobře fungujícího trávení a vylučování.
7:00–9:00 – Žaludek
Ráno přichází období Žaludku.
Žaludek podle TČM přijímá potravu a zahajuje její zpracování. Právě z tohoto důvodu tradiční čínská dietetika často klade poměrně velký důraz na snídani.
Neznamená to, že každý člověk musí přesně v sedm hodin sníst obrovskou porci.
Princip je jednodušší: ráno a dopoledne je podle tradičního pohledu vhodná doba dodat organismu kvalitní výživu, kterou může během aktivní části dne využít.
9:00–11:00 – Slezina
Na Žaludek přímo navazuje Slezina.
Jejím úkolem je podle TČM přeměňovat potravu a tekutiny a získávat z nich to, co organismus dokáže využít.
Slezina je proto úzce spojena s tvorbou Qi a Krve, energií a také schopností soustředění.
Právě dopoledne bývá pro mnoho lidí obdobím dobrého pracovního výkonu a koncentrace.
Pokud je Qi Sleziny podle TČM oslabená, mohou se objevovat například únava, pocit těžkosti, nadýmání, řidší stolice nebo horší soustředění.
11:00–13:00 – Srdce
Polední období patří Srdci.
Srdce má v TČM mimořádné postavení. Říká se, že je „vládcem“ ostatních orgánů a je spojováno nejen s oběhem Krve, ale také s Shen – myslí či duchem.
Do této oblasti patří například vědomí, psychická aktivita, schopnost komunikace nebo prožívání radosti.
TČM proto nevnímá Srdce pouze jako pumpu zajišťující krevní oběh, ale jako součást mnohem širšího funkčního systému.
13:00–15:00 – Tenké střevo
Tenké střevo má podle tradiční teorie schopnost oddělovat čisté od nečistého.
Tato funkce se týká především dalšího zpracování přijaté potravy a tekutin.
V některých výkladech TČM se princip oddělování čistého od nečistého používá také jako obraz schopnosti rozlišovat a zpracovávat informace.
15:00–17:00 – Močový měchýř
Odpoledne následuje Močový měchýř, který je spojen s hospodařením s tekutinami a jejich vylučováním.
Jeho funkce je v TČM úzce provázána s Ledvinami.
Toto období stále patří k aktivní části dne. Z pohledu běžného režimu je proto vhodné nezapomínat na přiměřený příjem tekutin a pohyb.
17:00–19:00 – Ledviny
Pozdní odpoledne a začátek večera patří Ledvinám.
Ledviny mají v TČM velmi široký význam. Uchovávají Jing – esenci, která je spojována s růstem, vývojem, reprodukcí, stárnutím a celkovou konstitucí člověka.
Jsou také spojovány s Yin a Yang celého organismu.
TČM proto Ledviny často chápe jako jeden ze základních zdrojů naší dlouhodobé vitality.
19:00–21:00 – Osrdečník
Večer přichází období Osrdečníku – Perikardu.
V tradičním systému TČM je Osrdečník chápán jako ochránce Srdce a bývá spojován také s emocemi, psychickým uvolněním a vztahy.
Toto období už přirozeně směřuje od pracovního výkonu ke zklidnění.
Může být vhodným časem pro rodinu, klidný rozhovor, odpočinek nebo činnost, při které postupně opouštíme aktivní režim dne.
21:00–23:00 – Tři zářiče
Tři zářiče – San Jiao jsou tradičním funkčním konceptem TČM, nikoli anatomickým orgánem.
Tradiční systém je spojuje mimo jiné s pohybem Qi a tekutin mezi jednotlivými oblastmi těla.
Rozlišuje horní, střední a dolní zářič.
Ve večerních hodinách už je obecně rozumné postupně omezovat intenzivní aktivitu a připravovat se na spánek.
23:00–1:00 – Žlučník
Noc začíná v modelu orgánových hodin obdobím Žlučníku.
Žlučník tvoří podle TČM pár s Játry a v tradičním systému je spojován také s rozhodností a odvahou.
Z pohledu Yin a Yang jde o část dne určenou především pro klid a spánek.
1:00–3:00 – Játra
Poslední část cyklu před Plícemi patří v tradičním modelu Játrům.
Játra jsou v TČM spojována s pojmy Krev, plynulý pohyb Qi, emoce a reakce na dlouhodobé napětí. Jde o tradiční funkční okruh, nikoli o tvrzení o zdravotním stavu anatomických jater.
Často se setkáte s tvrzením: „Když se budíte mezi jednou a třetí ráno, máte problém s Játry.“
Tak jednoduché to ale není.
Čas pravidelného probouzení může být z pohledu TČM jednou z informací, ale sám o sobě neurčuje žádný obraz ani zdravotní diagnózu.
Orgánové hodiny nejsou jízdní řád
Orgánové hodiny mohou někdy svádět k velmi doslovnému výkladu.
V 7:05 musím snídat.
V 17:30 musím „podporovat Ledviny“.
Ve 2:00 jsem se probudil, takže mám problém s Játry.
Takto tradiční model TČM nefunguje.
Při orientačním TČM posouzení se sleduje soubor vzájemně propojených informací, nikoli jediný čas nebo příznak.
Pokud se například někdo pravidelně probouzí mezi 1. a 3. hodinou, mohou být z pohledu TČM sledovány také souvislosti se spánkem, psychickým napětím, pocitem tepla nebo chladu, žízní, pocením, trávením, stolicí, energií během dne, jazykem a pulzem.
Teprve jejich spojení může v rámci tradičního systému vytvořit orientační TČM obraz. Nejde o stanovení zdravotní diagnózy.
Co si z orgánových hodin můžeme vzít do běžného života?
Možná vůbec nejzajímavější není přesný čas jednotlivých orgánů.
Je to myšlenka, že naše potřeby a aktivita se během dne mění.
Ráno se probouzíme a aktivita postupně narůstá. Přes den pracujeme, přijímáme potravu a vydáváme energii. Večer aktivita obvykle klesá a noc patří spánku.
TČM tento rytmus popisuje vlastním tradičním jazykem. Orgánové hodiny nejsou vědeckým ekvivalentem dnešního poznání cirkadiánních rytmů; jde o odlišný tradiční model.
Naslouchejte rytmu, ne minutové ručičce
Orgánové hodiny jsou příkladem tradičního způsobu, jak TČM popisuje člověka v průběhu dne.
Není potřeba přizpůsobovat každou činnost konkrétnímu dvouhodinovému oknu.
Praktický význam má spíše obecný režim: aktivita ve dne, postupné zklidnění večer, pravidelný spánek a přiměřená pravidelnost jídla.
Při přetrvávajících nebo nově vzniklých zdravotních obtížích je vhodné řešit jejich příčinu se zdravotnickým pracovníkem.
